Ve válce (k zamyšlení)
16.03.2022 18:19
Myslím, že hezké postní zamyšlení mého spolubratra Štěpána.
Ve válce
O poslední únorové neděli, ještě před začátkem doby postní, byly letos na území celé naší vlasti slouženy mše svaté z formuláře nazvaného V době rozvratu a války. Doufali jsme, že tyto texty nikdy nebudeme muset použít. Nicméně těžké dny jsou tady – přímo pro Ukrajinu, nepřímo pro celý svět – a my se ptáme, jak na ně odpovědět.
Jednou špatnou odpovědí je nechat svou duši obsadit nepřítelem – tj. přimrznout k televizi a internetu, krmit se zde hrůzami a postupně bobtnat rozhořčením a hněvem.
Jinou špatnou odpovědí je zkoušet zlo ignorovat. V den, kdy Putinova vojska vtrhla na Ukrajinu, se v mešních textech četlo varování pro lhostejné: „Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež.“(Jk 5,5). Je samozřejmě možné takto kolem své duše nebo kolem své domácnosti vystavět vysokou zeď a za ní se skrýt ve zdánlivém bezpečí různých utěšovadel a zábav.
K takové dezerci z bojiště však nejsme povoláni o nic víc než k planému vzteku. Křesťanovým úkolem je válčit – a to zbraněmi, které mu vložil do rukou sám Pán.
Tváří v tvář těm, kdo vidí nepřítele ve svém bližním, můžu pozvednout zbraň svaté zpovědi a vyznat vlastní vinu.
Tváří v tvář těm, kdo chtějí svou mocí dobývat cizí území, můžu bezmocnému Bohu dovolit dobýt území mé duše – tím že ho, třeba i ve všední dny, v eucharistii přijmu.
Tváří v tvář těm, kdo křičí propagandistická hesla, mohu denně zmlknout nad slovy Písma svatého. Tváří v tvář těm, které ovládla geopolitická žravost, mohu skrz půst nechat svou duši hladovou po Hospodinu.
Tváří v tvář těm, kdo stavějí sebe sama na trůn, mohu v eucharistické adoraci padnout na kolena před skutečným Králem.
Tváří v tvář těm, kdo svou rukou chmatají po cizím majetku, mohu skrz almužnu z vlastního rozdávat.
Kdykoliv dám Kristu svůj hlad a svou bídu, dávám mu prostor, aby ve mně zpřítomnil své vítězství.
Kdykoliv se stanu o trochu víc svatým, táhnu ke svatosti celý svět, protože neexistuje žádné soukromé dobro a žádné soukromé zlo. I ty nejskrytější myšlenky a skutky buď vedou svět k Bohu, nebo jej od něj odvracejí.
Kéž na bojišti postní doby vybojujeme pro Pána v první řadě sebe, aby skrz nás rozšířil svou vládu.
napsal P. Štěpán Smolen